|
Období Páření / Úvod.
Většina varanů je notoricky známa svoji obtížností rozmnožovat se v zajetí.
Pouze několik Zoo či individuálních chovatelů zaznamenalo při rozdílných
událostech úspěchy při páření některých druhů varanů, mezi které též
patří (varanus albigularis) nebo (varanus exanthematicus).
Ostatní druhy varanů rozhodně nejsou jednoduchá zvířata, která by se
dala lehce rozmnožovat v zajetí. Alespoň takový dojem na mě udělaly
články a knížky, které jsem měl zatím možnost přečíst a ve kterých toho
moc o páření a rozmnožování v zajetí nebylo. Rozhodně ne tolik co je
napsáno o ostatních populárních ještěrech jako je například Leguán.
Vlastně jedna výjimka tam byla a to u druhu (varanus acannthurus)
a (varanus tristis orientalis) který by měl být ze všech varanů
co se odchovu týče nejjednodužší. Jinak ten samý problém co jsem měl
při získávání informací o páření jsem měl také při získávání informací
o samotném uskladnění, inkubaci, průměrné velikosti vajíček, atd. Nevím
proč, ale opravdu je těžké něco o tomto druhu ještěru najít. Ale pokusím
se tu sepsat alespoň ty nejzákladnější informace, které se mě podařilo
sehnat a dát dohromady.

V době mezi červencem a srpnem začíná
pro varany období námluv a páření. Varani jsou v tomto období schopni
urazit i několik kilometrů denně do doby než si najdou svoji samičku.
Velikost dospělé samice, která je schopna vychovat zdravé jedince je
zhruba okolo 120 cm. Páření probíhá zhruba stejně jako u všech ještěrů. Samička začíná klást
vajíčka v průběhu od měsíce září do prosince. Hnízdo Varana je většinou situováno
v blízkosti vody. U Varana Nilského bylo vypozorováno, že nejoblíbenější
místo kde samička klade vajíčka je termitiště. Samička rozhrne termitiště
a naklade vajíčka aniž by se starala o zakrytí. Termiti to totiž udělají
za ni tím, že vyběhnou opravit to co varan poničil a tím zakryjí nakladená
vajíčka. Ta jsou od této doby ukryta a v bezpečí. Termitiště zajišťuje
konstantní teplotu +27C až +31C a plíseň
která je přítomna při kultivačním procesu v termitišti zajišťuje optimalni
vlhkost po celou dobu inkubace. Při těchto skoro ideálních podmínkách
je 90% úspěšnost pro snůšku. I tak se 50%
snušky nevylíhne v důsledku špatného, nebo geneticky slabého embria.
V severnějších oblastech Afriky je ale, o termitiště nouze a tak varani
kladou vajíčka do hliněných stěn zavlažovacích kanálů. Též inkubační
doba se odlišuje podle místa kde se varan nachází. Ve volné přírodě
může inkubační doba pro vejce dosáhnout skoro 300 dní u zvířat chovaných
v zajetí je tato doba i poloviční. Velké samice Varana Nilského dokáží
v jednom vrhu naklást až 60 vajec. V roce 1991 bylo objeveno hnízdo,
kde bylo napočítáno neuvěřitelných 63 vajec, které byly ukryty jak jinak
než v termitišti. Ovšem průměrná snůška čítá okolo 35 vajec a u menších
samic může být tahle snůška daleko menší dokonce i pouhých 10 vajec
na snůšku. Většina vajíček váží okolo 46-52g
a měří okolo 6x4cm. Takže u snůšky
velké samice může váha snůšky přesáhnout neuvěřitelných 3000g! Z čehož
vyplívá. že většina samic po čas jara a léta se snaží maximálně vykrmit
a nabrat co nejvíce tuku, který je potom později zpracováván játry v
zimním období klidu na vaječný žloutek .
Inkubační doba u odchycených exemplářů
se pohybuje okolo 165 - 195 dny. Takže jak jsem už řekl doba to je
poloviční. Teplota by se v inkubátoru měla pohybovat od +27C do +33C.
Co se vlhkosti týče, tak přesné informace jsem zatím nezískal, ale pokud
budu vycházet z toho, že většina varanů má nároky na prostředí
podobné tak podle mě by měla vlhkost v inkubátoru dosahovat 95%
- 100%.
|